Akademický malíř, narozen 5. 9. 1916 v Libici nad Doubravou, zemřel 30. 4. 1961 v Praze. Studoval na pražské Akademii (školy - 1935 - 45, J. Loukota, V. Nowak, J. Obrovský) a na l.École des Beaux - Arts v Paříži (1948 - 49). V roce 1946 byl přijat za člena Umělecké besedy. Po osvobození se stal členem II. krajského střediska Svazu československých výtvarných umělců.
Cesty do zahraničí: Francie(1947-1948), Holandsko (1956).
Samostatné výstavy: Kladno (1941), Chotěboř (1943), Havlíčkův Brod (1943 - 1947), Alšova síň Umělecké besedy - Praha (1951), Galerie Českého fondu výtvarného umění Praha (1956). Zúčastnil se výstavy Akademie výtvarných umění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze (1946), mezinárodní výstavy studentů v Maison Monaco v Paříži (1948), členských výstav Umělecké besedy v II. krajském středisku Svazu československých výtvarných umělců, celostátních přehlídek výtvarného umění apod. V prvních obrazech z druhé světové války se Horník představil jako malíř citlivého zření, tlumené palety, živého malířského rukopisu.
Druhé období jeho tvorby je spojeno s pobytem v Paříži a cestami po Francii. Malířova paleta se rozjasnila, zpevnily se tvary a prostorová skladba. Horník napodoboval vzory pařížské školy, ale přetvořil podněty z moderního evropského malířství v osobitý malířský názor, v němž hlavní úlohu hrála prostorově pojatá, živá barevná plocha (Katedrála v Chartres - 1947.
Ve třetím období, po návratu do vlasti, se Horník musel zapojit do plnění úkolů, které před umělce vytyčilo budování socialistické společnosti a její kultury Horník malovat ostravské havíře a brigádníky. Čelil dogmatickým, zužujícím tendencím v praxi i teorii socialistického realismu. V nejlepších dílech první poloviny padesátých let zůstal věrný svému malířskému vidění a projevu. Postavám havířů udílel pádný kresebný rytmus a barevnou úhrnnost (Úderník A. Krkoška - 1950.
Ve čtvrtém a posledním období - krátce před Horníkovým předčasným skonem - se umělcův malířský svět oprostil a prohloubil. Prostorová a barevná skladba obrazu se stala harmonickou, barvy zezlátly a vyzařovaly vnitřní světlo. Horníkův malířský pohled na člověka dospěl ke zralosti a vzácné pronikavosti, malířský projev k vysoké kultivovanosti (Vlastní podobizna -1956). Ve sbírkách NG: Česající se - 1943, Bretagne - 1947, Most přes Seinu - 1947, Podobizna děvčátka - 1949, Úderník Benda - 1949, Pohled na Ostravu - 1952, Podobizna Fr. Tichého - 1956, Vlastní podobizna -1956, Praha z vltavského nábřeží 1958 - 59. V Galerii hl. města Prahy: Úderník Beránek - kolem r. 1950, Portrét matky - kolem r. 1956.
Byl čestným občanem Libice a nositelem rytířského řádu císaře Františka Josefa I. Působil zde jako farář, osázel farskou stráň a nacvičil mnoho divadelních her. R. 1911 jmenován čestným členem Hospodářsko - čtenářské besedy za divadelní činnost a za práci při svěcení praporu 26. 9. 1909. Zemřel 18. 4. 1916 po dlouhé chorobě ochrnutím srdce.
Dne 10. 11. 1936 se v Libické Lhotce narodil Jan Lála. Hrál za Slavii Praha a v roce 1962 se zúčastnil MS ve fotbale.
