Údolí Doubravy je přírodní rezervace na řece Doubravě mezi Bílkem a Chotěboří, respektive Točitým vírem. V této části svého toku tvoří Doubrava kaňonovité údolí se skalními věžemi, obřími hrnci, vodopády, kamenným mořem a řadou krásných přírodních lokalit (Čertův stolek, Mikšova jáma, Koryto aj.). Asi uprostřed trasy jsou zbytky skalního hradu Sokolov. Kromě romantické podívané je toto místo i bohatým nalezištěm chráněných rostlin a živočichů. O zajímavostech je možné se informovat na tabulích na zastávkách naučné stezky "Údolím Doubravy". Cesta je celkem pohodlná. Výjimku tvoří krátké úseky, kde se jde po kamenech, poblíž řeky. Doporučujeme spíše turistickou obuv. Cestu je lépe absolvovat za suššího počasí. Při vlhku a ranních mlhách mohou kameny klouzat. Jinak je možné cestu absolvovat i s malými dětmi.
Zatopený bývalý písník, pozůstatek po těžbě, o hloubce asi 2m se nachází poblíž Sokolovce v Údolí Doubravy. Je zde možné nalézt mechy, rosnatku okrouhlolistou, sedmikvítek evropslý a plavuň. Lokalita slouží jako refugium pro rozmnožování obojživelníků.
Rozloha: 0.3 ha
Datum vyhlášení: 17.9.1990
Důvod zřízení: Zatopený bývalý písník o hloubce asi 2m. Vegetační kryt tvoří mechy s převahou rašeliníku. Ve větším množství zde roste rosnatka okrouhlolistá. V okrajových částech lze nalézt sedmikvítek evropský a plavuň vidlačku. Lokalita slouží jako refugium pro rozmnožování obojživelníků.
Ochranné podmínky jsou dány platnými zákonnými předpisy a vyhláškou o zřízení přírodní památky. Hospodaření se provádí podle zpracovaného plánu péče. Jedná se zejména o průběžné odstraňování náletových dřevin z celé plochy a o rozrušování zceleného povrchu, aby byla posílena populace rosnatky okrouhlolisté.
Lyžařský areál Svatá Anna leží jen 200 metrů od východního okraje Chotěboře v nadmořské výšce 530 m. n. m. Je dobře dosažitelný autem, vlakem, autobusem i pěšky. Nabízí moderní vlek a osvětlenou sjezdovku s možností technického zasněžování o délce 0,3 km. K dispozici jsou i další trasy o délce 0,5 km. Areál funguje zpravidla od prosince do března - dle sněhových podmínek. Majitelem je Tělovýchovná jednota TJ CHS Chotěboř. Svatá Anna je i výchozím místem pro běžkaře, kteří mohou využít až více než desítky strojově upravovaných tras východně od Chotěboře. Pro běžkaře i návštěvníky lyžařského areálu slouží pro možnosti odpočinku i občerstvení vytápěná chata Nataša ve spodní části areálu pod kapličkou sv. Anny. více informací na http://www.antisa.cz/snih/
Městské muzeum sídlí na zámku, který byl restitucí navrácen původním majitelům rodině Dobrzenských. Majitelem zámku je Jan Josef Dobrzenský. K zámku náleží patnáctihektarový anglický park v chráněném údolí řeky Doubravy. Městské muzeum náleží k nejstarším muzeím ve východních Čechách. Vzniklo v roce 1885 z podnětu zastupitelů města Chotěboř. Jeho prvním opatrovníkem – správcem Městského muzea byl na zasedání kuratoria dne 10. dubna 1886 zvolen učitel Josef Václav Neudörfl. Prostory slouží především k výstavní a přednáškové činnosti.
Původně gotický hrad pánů z Lichtenburku z doby před rokem 1289, znovu postavený po zničení husity před polovinou XV. století, prošel renesančními a barokními úpravami a do dnešní romantické podoby byl přestavěn Karlem Vincencem Auerspergem v letech 1849 - 68 podle anglických předloh. V romantických interiérech se mísí původní historické památky s dobovými novotvary dovezenými odjinud. Kožené tapety, sbírky vitrají, mnohé obložení stěn, vybavení a instalace respektující dobové dokumenty, uchovaly do dnešní doby zámek jako jakousi "užitou sbírku starožitností" s jedinečnou atmosférou. více informací na http://www.zamek-zleby.cz/
Hrad dal stavět asi roku 1250 na holém skalnatém kopci, nazývaném z toho důvodu Světlík nebo Světlice, Smil ze Žitavy, který se od roku 1251 psal již Smil z Lichtenburka. Název vznikl podle tehdejší módy přeložením jména Světlík do němčiny (licht = světlý, burg = hrad) a z něho teprve zlidověním vzniklo nynější jméno Lichnice. Rod Trčků z Lípy vlastnil Lichnici do r. 1555, kdy část rodových panství prodal Vilém Trčka Robmhápům ze Suché (měli tři krkavčí hlavy v erbu – původně Rabenhaupt vycházelo z německého Rabe = krkavec). V té době žilo v Podhradí 12 osadníků. V soupisu majetku se dále uvádí rychta, maštale, ovčín, kovárna, stodola a „dvůr pustý“ a k hradu patřící také užitková zahrada („pro vaření“), chmelnice, štěpnice a rybníček. Po převzetí hradu státem byla zřícenina nedostatečně udržována až musela být v 2. polovině 80. let z bezpečnostních důvodů uzavřena. Hrad byl bez průvodce, nezjištění pachatelé vykradli a poničili muzeum a vlivem času a chybějící údržby došlo ke zřícení některých zdí. R. 1988–9 byla opravena hradní brána a částečně bývalé muzeum. Od roku 1988 pomáhají dobrovolníci při opravách. Tyto práce jsou prováděny bez nároku na odměnu a jsou zaměřeny na zpevňování zdiva a částečnou rekonstrukcí dle dobových fotografií (po r. 1930). Od r. 1991 organizuje tyto práce Ekocentrum PALETA Pardubice. Okresní úřad v Chrudimi zajistil také opravu válcové věže (hlásky) a projekt opravy zdiva paláce. Od r. 2000 je hrad v majetku města Třemošnice. více informací na http://www.pruvodce.com/lichnice/
Při návštěvě Veselého Kopce si návštěvník vybaví obrázky Josefa Lady plné klidu, rovnováhy, uspořádanosti a harmonie. Skanzen se nachází na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Nejednoho malíře okouzlilo střetnutí harmonické, nepoškozené krajiny s chudou oblastí hor plnou kopců a kamení. V současné době zde najdete téměř třicet volně rozptýlených objektů. Tvoří osadu, která přináší svědectví o životě a práci a zábavě drobných rolníků 19. a 20. století. K vidění jsou budovy jako špýchar, ovčín, výměnek, čtyřboká stodola pokrytá šindelem, zvonička z Jeníkova, usedlost z Lezníku, haltýř se studánkou, suška ovoce ze Stříteže, suška lnu, hájenka z Kozojed, včelín, vodní olejna z Damašku, mlýn, usedlost z Mokré Lhoty, stupník na tlučení třísla, výměnek ze Širokého Dolu aj. více informací na http://www.vesely-kopec.cz/
Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parfosní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů. V zámku se nyní nachází Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami. Stáje v Heřmanově Městci naproti zámku patřily zase rodu Kinských. Po ukončení II. světové války a po převzetí objektů (srpen 1945) byli starokladrubští vraníci, jejichž regenerace probíhala od r.1939 v Průhonicích u Prahy, přestěhováni po kopytě do stájí ve Slatiňanech. Vznikl "Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech" a bylo pokračováno v regeneraci tohoto plemene, která byla ukončena v r.1973. V r.1948 byl hřebčín přejmenován na Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech, která prováděla výzkumnou činnost až do r. 1992.
Jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, založený na počátku 14.století mocným rodem pánů z Lichtemburka a přestavěný na počátku 16.století za Trčků z Lípy Vás zve na prohlídku monumentální architektury, hradních expozic, vyhlídky, gotické kaple a rozsáhlých sklepení s bývalou hodovní síní Jindřicha z Lipé. více informací na http://www.hrad-lipnice.cz/
