Památky

Kostel sv. Jiljí

Původně zde již v 11. století stávala kaple, k níž byla později přistavěna loď a kaple byla povýšena na  kostel Sv. Jiljí opata, který byl ve 12. století farním v Německobrodském děkanátu. Roku 1350 náležel vilémovskému klášteru a později byl filiálním Chotěboře. Roku 1580 byla přistavěna věž a roku 1654 byl předán k faře ve Studenci, kam patřil až do roku 1672. V tomto roce zde byla postavena fara a kostel byl opět kostelem farním. Prvním farářem byl ustanoven František Folger. Ve druhé polovině 17. století byl opraven a barokně přestavěn. Hlavní oltář je empírový s obrazem Sv. Jiljí s laní. Postranní oltář Panny Marie pochází z 2. Poloviny 18. Století a byl sem převezen ze zámku na Štěpánově.

Okolo kostela se rozkládal hřbitov, který byl obehnán zdí, ve které byly vestavěny dvě kaple, z nichž 1 se do současné doby nedochovala, stejně jako márnice a část zdi.

Socha sv.Jana Nepomuckého

V roce 1721 byl pod kaštany před zámkem postaven podstavec s neznámou sochou. Na podstavci je vyryt nápis a dva erby. Současná socha Sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1883.

Zámek

Zámek byl postaven po roce 1709 Václavem Rudolfem Haugvicem v barokním stylu. Jeho původní podoba není přesně známa, ale jednalo se zřejmě o jednopatrovou obdélnou budovu, na kterou navazovalo hospodářské stavení, a později zde byl vysázen park. Z této doby se dochovaly barokní klenby v přízemí. V roce 1862 – 1864 dal Benedikt Boleslavský zámek přestavět ve slohu novogotickém - bylo přistavěno patro a byl rozšířen o severní trakt s věží. Vystřídalo se zde mnoho vlastníků. K nejvýznamnějším patřila rodina Boleslavských z Rittersteinu. Benedikt vymohl roku 1795 na císaři Františku II. povýšení Libice na městys s právem trhů. Dalším z významných vlastníků byl Karel Gurtler z Kleebornu, který jako první začal na našem území pěstovat jetel. Poslednímu vlastníkovi byl zámek vrácen v restituci a ten ho prodal. V současné době je v zástavě u banky a o jeho osudu se rozhoduje. Obec jej v zájmu záchrany míní zakoupit.

Morový sloup

Toskánský mariánský sloup pochází z počátku 18. století je na něm Madona s Ježíškem a je umístěn na náměstí.

Náhrobní kameny

Nejstarší náhrobní kámen pochází z roku 1584. Je z bílého mramoru. V jeho horní části byla čtverečná kartuš a v dolní části znak s tuleněn. Umístěn je v kostelní dlažbě pod oltářem a zakrývá vchod do krypty pod kostelem, kde  byli v tomto roce pohřbeni  pan Předbořský z Předboře a bývalý majitel Libice Norbert Haugvic z Biskupic. V roce 1958 je však již ošlapán a je nečitelný.

Další náhrobní kámen je umístěn na kostelní zdi. Jedná se o empírový náhrobek, který v roce 1822 nechala zhotovit dcera Benedikta Boleslavského z Rittersteinu (majitel panství a patron kostela) a Barbory Boleslavské Nepomucena.